Kejtý'

No, takže jsem jí několikrát chtěla spálit a bůh ví co ještě.
Nedávno jsem projížděla kamarádce mobil ( a to se dělat NEMÁ!) a tam jsem našla fotku jak si s ním dává pusu na té oslavě, no tak jsem práskla dveřmi a rozbrečela se, docela dost dobrý podraz. Jo, to mi ještě na začátku, když jsme se seznámili řekl ' Víš, já věřím na osud, že nás dneska dal dohromady, proto si nepotřebuju hledat jinou holku a hlavně bych ji stejně ani nehledal' nebo takhle nějak to řekl:-) řekl mi spoustu hezkých věci, jako že to byl fajn večer se mnou, že za mnou rád jezdí, že je rád když napíšu, že mě chce vidět, že za mnou chce přijet, no a taky za tu dobu řekl ošklivé, ale pravdivé věci : nevím co čekáš, nejsi moje životní láska, jsi těžká (:-D urazilo mě to!), má kamarádi říkají, že máš velkou prdel, když jsem se u něj probudila řekl, že jsem fakt ošklivá, nevím co z toho byla sranda a co ne, ale to je teď už jedno:-) Jo, seznámil se s mojí mámou, která se o něm občas doteď zmíní jako kdy pozvu Petříčka a blabla -_- za to táta ten jeho jméno ani příjmení nemlže vystát, protože o něm ví všechno a když myslím všechno, tak myslím i ten sebemenší detail. Ale nemůžu to hnusné háze jen na něj, kdybych na něj tolik netlačila, nedala znát co pro mě znamení, nechala ho chvíli třeba by to dopadlo jinak, ale nebudu psát kdyby:-)
ten kluk mě naučil spoustu věcí, co je důležité a co není, naučil mě nebýt naivní, protože když mi neodepsal jednou fajn, podruhé dobře, po třetí už konec a nepsat mu víckrát. Jak řekl táta, takové kecy jako 'chtěl jsem, nemám naftu, nemám čas, ignorace' píšou a dělají kluci, co neví co chtějí, ne kluci, kteří jednají na rovinu:-)Myslela jsem že ve 20 letech on na rovinu jednat bude, jak i ON SÁM řekl, ale bohužel no:-) ale určitě mu děkuju za všechno, protože mi toho dal hodně, asi ty nejhezčí zážitky a vzpomínky a bez něj bych nebyla tam, kde jsem teď a předtím to bylo fakt špatné místo, kde jsem nevěděla co chci a teď už to vím:-)Nikdy nezapomenu jak poprvé přijel a dlouhou dobu nic nebylo a pak jsme si dali pusu a on řekl 'no konečně' :-D nebo jak jsem si položila vždy nohy na jeho palubovku v autě a on se málem zbláznil, taky nezapomenu na jeho výraz když nevěděl co říct, nebo jak mě mlátil na prdel!!!:-D jak mi volala máma a on mi začal dávat pusy a já nemohla mluvit, nebo když řídil a já mu dávala pusy a on pořád říkal, že se musí dívat na cestu:-D nebo když jsem mu nechtěla dát pusu jak si mě silou přitáhl, nebo dělal to, co jsem mu řekla, že se mi líbí, nebo jak změnil hlas když jsem ho naštvala:-Djo mám na něj nejhezčí vzpomínky, jednal se mnou na rovinu v některých věcech, ale v té nejdůležitější, že se mnou nechce nic mít se stal raději zbabělcem a přestal komunikovat, což mě dost mrzí. No, prostě mi na konci vrátil, jak jsem s ním jednala na začátku, ale tak vše zlé je k něčemu dobré. Vždycky ho budu mít ráda ať se stane cokoliv, přeju mu jen to dobré:-) už na něj nečekám, i když by mě zajímalo proč přestal psát, no nic, konec příběhu:-)

View more

fajn, takže . .
začal ignorovat, neodepisoval na nic, nic ho nezajímalo, neodepsal mi ani na SMSku k jeho narozeninám, tak říkám fajn, za týden měl narozeninovou oslavu, šly jsme tam s kamarádkou kvůli němu, protože jsem si s ním chtěla promluvit, ujasnit si to, na začátku mi totiž jasně řekl, že pokud se něco stane, nebude se už chtít vídat nebo něco jiného, upřímně mi to řekne do očí, abych o tom věděla, je fakt že mi jasně řekl, že vztah nechce, ale nikdo nemluvil o vztahu, já s ním chtěla jen trávit trochu času a jako napsat aspoň 'děkuju' na SMSku k narozeninám aspoň ze slušnosti taky mohl. No nevadí, přišla jsem teda na tu oslavu tak v pohodě byli jsme tam chvílemi spolu, pak mu odjeli kamarádi, tak se naštval, a když jsem ho udobřovala a pořád mu dávala dohromady mobil, který iž asi po 5. rozbil, tak mě jednoduše shodil z postele a bouchl dveřmi (:-D) tak jsem se rozbrečela,asi nával citů z alkoholu. Byla jsem nahoře sama, protože jsem ho nechtěla vidět a najednou tam za mnou začali chodil lidi, až se to naplnilo nahoře a nikdo nebyl dole, ale mezitím mě ještě zavolal abych mu donesla mobil, tak jsem ho po něm hodila a šla jsem. Pak jak tedy byli všichni nahoře jsem šla dolu k ohni, protože mi moc lidí nedělalo dobře. Pak jsem skočila ve spodním prádle do rybníka, protože jsem nějak měla nervy a potřebovala jsem se ochladit, tak jsem šla nahoru klukům vrátit bundy co mi půjčili a skočila jsem tam znova. No, on si mě přišel vytáhnout a usušit. Vyčetla jsem mu tu SMS k narozeninám, řekl že 'chtěl jsem ti odepsat, ale..' zastavila jsem ho, nechtěla jsem to slyšet, protože kdyby chtěl odepsat, tak odepíše, v té SMSce o nic nešlo šlo jen o přání. No tak jsme si spolu šli lehnout do auta, pak nahoru a pak zase dolu a jo bylo fajn po takové době vedle něj usínat a zase se probouzet. Spala jsem v jeho věcech, to bylo dobrý:-D Ráno šel uklízet a já s kamarádkou jela domu v jeho mikině a on měl můj přívěšek, prstýnek a boty. Po nějaké době jsem mu napsala že ty věci potřebuju. Přijel, vrátil mi přívěšek a prstýnek a já jemu 1 ze 2 mikin. A pak to řekl. Řekl 'promiň, ale už musím jet.' Nevím, ale tahle věta mě totálně vyvedla z míry fakt, zrovna pršelo a já tam v tom dešti stála 10 minut a říkala jsem si jestli se mi to nezdálo. No, nezdálo že jo. Tak a přesně v tu chvíli jsem si řekla že už na to kašlu, že už na to nemám a zapřísáhla jsem se, že už mu nenapíšu, nenavážu s ním kontakt, prostě že už ze sebe nenechám dál dělat krávu. A taky že jsem mu už nenapsala:-) Před 2 týdny jsme se potkali na párty a on na mě prý 'Káťo? Ahoj' a usmál se, jako by se nechumelilo, tak jsem se na něj taky usmála, protože na rozdíl od něj jsme slušná a pozdravit a poděkovat umím. Sice jsem se jen usmála ale aspoň něco, na ostatní jsem fakt neměla. No už 2 měsíce u mě má jeho nejoblíbenější mikinu bez které nemůže být ale asi mu to je jedno, takže jí mám někde na zpod skříně, už ani nevím kde, chtěla jsem jí několikrát vyhodit nebo spálit. DÁL nepíšu nemám kapacitu:-D

View more

Potkali jsme se náhodou na after party, líbil se mi, protože se zdál jiný než ostatní, pořád se smál, dělal hlouposti, přišel ke mně se slovy 'ty se nebavíš?' nedokázala jsem ani odpovědět a tak jsem se jen usmála. Celou dobu tančil naproti mně a usmíval se. Jeho úsměv byl kouzelný. Najednou jsem se zvedla, ani nevím jak a už jsem stála u něj, pořád se smál a díval se na mě. Začali jsem spolu tancovat. Popíjeli jsme a celý večer trávili spolu. Když jsem někam šla on šel se mnou a naopak. Vzájemně jsme se provokovali. Jenže večer skončil. Zjistila jsem, že bydlí ve městě, kam chodím do školy, tak jsem s ním jela vlakem domů. Pořád se smál, vážně mě to znervózňovalo. Šli jsme k němu, já musela druhý den do školy, měli jsme asi hodinu než jsem musela jít. U něj to bylo fajn, povídali jsme si, líbali se, nic víc nebylo. Když jsem odcházela dal mi pusu, brala jsem to, že už se ani víckrát neuvidíme a cestou do školy jsem se pořád usmívala, bylo mi fajn. Jenže, pak jsem si vzpomněla, že jsem u něj zapomněla boty, hloupé boty, díky kterým za mnou přijel, aby mi je dal, takže to zase tak hloupé boty nebyly, protože bez nich už bychom se nejspíš opravdu nikdy neviděli. Upřímně, v tu dobu mi byl tak nějak ukradený, sice se mi líbil, měl své kouzlo, ale nic víc v tom nebylo. Když mi přijel vrátit boty do mé vesnice, stál u toho auta, fakt mu to slušelo, jo, byla jsem dost ohromená. Čekala jsem že mi je vrátí a odjede, jenže to tak nějak nešlo. Začali jsme si povídat a šli jsem do auta, protože byl únor a byla zima. Opět jsme se líbali, a takhle začal jezdil každý den, každý den jsme si psali, vídali se, byla jsem ráda, zvykla jsem si na něj. No, potom došlo k tomu, k čemu tak většinou dochází. Strávila jsem s ním noc, teda nebo spíš odpoledne, ale tak asi je všem jasné co se dělo. Pak to začalo být divné, najednou přestal psát, nebrala jsem to moc v pohodě ale co jsem měla dělat. Napsala jsem mu, párkrát jsme se ještě viděli, povídali jsem si, hodně jsem se toho o něm dozvěděla, třeba že měl 2 holky a obě s ním vymetli prý dost krutým způsobem a on už holkám podle jeho slov nevěřil, v tu chvíli jsem byla odhodlaná, že mně jako holce věřit začne. Začala jsem se bavit s lidmi, co ho znali, všichni mi říkali, že nesmím tlačit na pilu, že on je v tomhle prostě jiný, že čím víc a čím rychleji po něm něco budu chtít, tím víc a dřív se mi vzdálí. Nevěřila jsem tomu. Jednou večer jsem mu napsala, jestli nechce dojet do jednoho klubu, napsal že je jinde a že ať na to zapomenu, přemlouvala jsem ho, ale on si pořád jel to svoje ať na to zapomenu. Naštvala jsem se. Asi za půl hodiny mi přišla SMSka, že jestli tam ještě jsem. Odepsala jsem že jo a když jsem vyšla on tam najednou seděl, jeho kamarádi se na mě smáli a on taky. Nejdřív jsem byla naštvaná, ale jak dlouho vydrží být holka naštvaná na kluka, co za ní přijel? Celý večer jsme strávili spolu, no a přespala jsem u něj. Potom už se neozval, přestal odepisovat. IGNORACE a už nemůžu psát protože to nemá kapacitu:-D

View more