neumím anglicky ;) a chtěla jsem tvůj nároz,si ho sežer! já jsem byla milá,rpsila jsem,.si to sežer třeba.
jestli v dnešní době neumíš anglicky, je to dost smutné. Nechápu, k čemu ti bude můj názor na nějakou písničku z pohádky- kdyby to byl tvůj přezpívanej song, okay, ale takhle? I don't get it
Moje rodiče jsou pro mě, jako pro každýho ty jeho, ty nejlepší rodiče, jaký bych si mohla kdy přát. I přes to, že se někdy nepohodnem, že se někdy hádáme, že mě serou a já seru je, nikdy, nikdy bych nevyměnila svoje rodiče za někoho jinýho. Oni byli první co mě viděli, když jsem se narodila a vychovávali mě celej život, to na ně jsem se mohla vždycky spolehnout a to oni mi vždycky pomohli, ať šlo o cokoliv. Ne, nemám se svejma rodičema vztah jako s kamarádama, ne, nefotíme se spolu a neříkám jim všechno, jsou to moje rodiče, mám k nim určitej respekt a možná i proto nejsem schopná říct jim všechno, to ale nemění nic na tom, že jsou to ty nejlepší rodiče ever. I když nejsme nejbohatší, nemáme ty nejlepší možnosti, vždycky se mi snaží splnit to co si přeju a pomáhají mi se vším, co si vytyčím jako cíl. Vždycky, když jsem na dně, a připadám si, že nemám nikoho, vždycky tu mám je, moje rodiče. I když nejsou vysokoškoláci a neberou miliony měsíčně, stejně se snaží, abych na tom byla líp než oni a abych si splnila sen a odstěhovala se do Anglie. Miluju, když mi mamina vypráví, jak si koupí ten malý cihloví baráček a budou bydlet někde na předměstí Londýna a já za nima budu jezdit na čaj. Nebo jak budou v obytným autě cestovat po celým světě a posílat mi pohledy. Miluju, když sedíme a povídáme si o filmech, když si vyprávíme co jsme dělali, co jsme kde viděli, co budeme dělat a pokaždý se těším na chvíle, který s nima strávím, protože jednou, až odejdou, chci vědět, že jsem byla přesně ta dcera, kterou chtěli.