Napísal by si pokračovanie Tajomnej záhady? :3
4. část (Tajemná záhada)
V ten moment se začaly ozývat podivné zvuky, které se ke mně blížili. Každou sekundou byl zvuk slyšet blíže a blíže. Třásl jsem se. Byla mi velká zima. Tipoval bych, že tam bylo přibližně patnáct stupňů nad nulou. Chtěl jsem se vrátit, ale dveře byly silně zaklapnuté. Jakmile jsem toho nechal, ucítil jsem za sebou teplo. Někdo za mnou stál. Silně jsem polkl a otočil se. Nikdo tam nebyl, ale slyšel jsem najednou hlasy, které říkali: "Vstávej, stalo se ti něco? Vstávej, prosím." Nevěděl jsem, co se to děje, ale z ničeho nic jsem byl zase zpět a viděl jsem před sebou obličej holky, která se mi líbí. Nevěřil jsem tomu. To byl jen sen? Vypadalo to tak skutečně. Když uviděla, že jsem již při vědomí, zeptala se: "Nebolí tě něco, spadl jsi hrozně rychle?" "Ne, nebolí." Odpověděl jsem jí. Vstal jsem, ale jen díky její pomoci. Byl jsem totiž stále mimo z toho, co se odehrálo v mé hlavě. "Jak se vlastně jmenuješ?" zeptala se. "Adam." řekl jsem jí. (...)
V ten moment se začaly ozývat podivné zvuky, které se ke mně blížili. Každou sekundou byl zvuk slyšet blíže a blíže. Třásl jsem se. Byla mi velká zima. Tipoval bych, že tam bylo přibližně patnáct stupňů nad nulou. Chtěl jsem se vrátit, ale dveře byly silně zaklapnuté. Jakmile jsem toho nechal, ucítil jsem za sebou teplo. Někdo za mnou stál. Silně jsem polkl a otočil se. Nikdo tam nebyl, ale slyšel jsem najednou hlasy, které říkali: "Vstávej, stalo se ti něco? Vstávej, prosím." Nevěděl jsem, co se to děje, ale z ničeho nic jsem byl zase zpět a viděl jsem před sebou obličej holky, která se mi líbí. Nevěřil jsem tomu. To byl jen sen? Vypadalo to tak skutečně. Když uviděla, že jsem již při vědomí, zeptala se: "Nebolí tě něco, spadl jsi hrozně rychle?" "Ne, nebolí." Odpověděl jsem jí. Vstal jsem, ale jen díky její pomoci. Byl jsem totiž stále mimo z toho, co se odehrálo v mé hlavě. "Jak se vlastně jmenuješ?" zeptala se. "Adam." řekl jsem jí. (...)
Liked by:
blaine